Vesmír v jednotném vnímání je neutrální a zprostředkovává pouze odezvy emocí, které vytváříme na základě potřeb a tužeb. Všechny touhy vycházejí z potřeby poznat veškeré projevy života a bytí.

Vesmír nebo-li láska, bůh, energie atd. nereaguje na různé formy, ale na pocity, které v nás tyto rozdílné formy vyvolávají.

Neodpovídá na pravdu nebo lež, nereaguje na vraha nebo lidumila, dobro nebo zlo, ale na pocit, který v nás tyto rozumem pojmenované rozdílnosti jedné a té samé stvořené energie, vyvolávají.

Jsme-li spokojeni, zprostředkovává tak spokojenost, máme-li nadhled, můžeme ho i vnímat kolem sebe, vnímáme-li jednoduchost života, on se jednoduchým tak stává, chceme-li na sobě pracovat a čistit se, přináší nám o to víc práce k čistění a tak komplikovanost žití.

Tímto poznáváním nás tak přivádí k uvolněnosti samotné, nepotřebě řešit, k odpoutání se od potřeby hledat a zdokonalovat se, k možnosti být tím čím chceme a dokonalými se ve své uvolněnosti opět vnímat.

K tomuto celistvému nadhledu bylo však potřebné dojít skrze prožitek posledních a nejsilnějších dualitních protipólů na vědomé a nevědomé, pozitivní i negativní úrovni.

Láska jako jediná nemá v dualitním pohledu k sobě protiváhu. Láska je obsažena ve všem, láska je zároveň vším. Teprve různé její projevy jsou vychýlením z rovnováhy a proto jsme je potřebovali dokonale poznat abychom se k rovnováze opět mohli navrátit.

Strach na vědomé úrovni byl projeven nenávistí a na nevědomé úrovni zamilovaností.

Obě nezpracované, ne zcela neprožité, nepochopené a tím pádem vně projevené formy strachu nás omezovaly a manipulovaly.

Zatím co omezení v nenávisti jsme vnímali vědomě, tak omezení v zamilovanosti nevědomě. Bylo to spojené se vzorcem, že nenávist patří ke zlu a strachu a zamilovanost k lásce a dobru.

Proto onu ovládající zamilovanost bylo pro mnohé obtížnější pochopit, dostatečně prožít a tak z vnějšího vlivu na nás uvolnit. Poznání zamilovanosti bylo ukončeno ve chvíli, kdy se zamilovaným skutečně stávám, kdy onou zamilovaností se vnímám být bez ohledu na fyzické tělo, které dosud ovládala. Proto mě již nemůže dále ovládat a pokud ano, rozhoduji o tom zcela vědomě sám v přítomném okamžiku a této její nadvlády jsem si plně vědom a proto vždy mohu z ní vystoupit. A tak si ji mohu skutečně užívat, bez strachu z opuštění nebo manipulace ze strany milované bytosti.

Zamilovanost a nenávist, dvě strany jedné mince.

Ve světě duality jedna bez druhé nemohla být a právě toto poznání nás dovedlo k jejich smíření a sjednocení a tak posunulo naše vnímání do světa jednoty, do světa jednoho a společného, do světa lásky.

Láska, nenávist a zamilovanost jsou onou božskou trojjediností, ve které je láska pozorovatelem samotného poznání v dualitním světě.

Proto děkujeme za dokonalé poznání nenávisti a zamilovanosti, dvou nejsilněji projevovaných emocí, které nás ovládali. Přijali jsme i tyto naše součásti a smířili se s nimi, přestali s nimi v sobě i mimo sebe bojovat.

Jsme opět ve své celistvosti i nenávistnými a zamilovanými.

Ve vědomé lásce

pepa – peptahra
Pepa.70@seznam.cz